Na vysoké škole můžete přežívat, studovat nebo udělat kariéru. V posledním případě informace níže využijete určitě, v ostatních zmíněných případech vám pomohou udělat si přehled.
Každý musí zahájit svou kariéru tím, že dokončí své vysokoškolské vzdělání. To se týká, mimo státnic, sepsání a obhájení bakalářské práce a později diplomové práce.
Jsou i obory, kde bakalářskou část přeskakujete a jdete rovnou na magistra (tj. právo, teologie), nebo obory kde přeskakujete i magisterskou část a studium zakončujete až rigorózní prací (lékařství).
Někdy také "rigorózum". Jedná se o zakončení dalšího, standartně dvouletého studia, po magisterském studiu. Skládá se z ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce. Po úspěšném složení získává student tzn. "malý doktorát", tj. např. PhDr., RNDr., MUDr., JUDr., ...
Toto studium je dnes již méně prestižní, jelikož čas jemu věnovaný se dá lépe využít práci na disertační práci. V některých případech je ale tato zkouška nutností k dostudování, jak tomu je zpravidla u lékařských oborů.
Disertační práce vzniká během tří až čtyř letého studia. Její náplní je vědecký výzkum předem zvoleného problému. Zakončení studia probíhá obhajobou práce (kvality výzkumu) a státní zkouškou. Po úspěšném složení získává student tzn. "velký doktorát", tj. titul Ph.D. nebo Th.D. za jménem.
Habilitace se skládá z obhajoby habilitační práce a habilitační přednášky, případně dalších požadavků vysoké školy. Po splnění požadavků jmenuje rektor univerzity studenta docentem.
Profesory jmenuje prezident České republiky docenty, kteří uspějí v profesorském řízení. Průběh profesorského řízení sleduje a o výsledku rozhoduje akreditační komise a vědecká rada vysoké školy, které přes ministerstvo školství doporučují kandidáta panu prezidentovi k jmenování.
